Součástí muzea jsou dva lehké objekty z roku 1937. Návštěvníci se v prvním z objektů setkají s osádkou v dobových uniformách, , zažijí atmosféru roku 1938 a současně uvidí řopík v podobě v jaké se nacházel během zařijové mobilisace, připravený k boji. Kromě toho uvidí i dochované polní opevnění. Druhý objekt je zrekonsturován do stavu z období 70. let, kdy bylo opevnění na západní hranici opět reaktivováno. 

 

Historie

Chlívce jsou jedním z možných průchodů pro těžkou techniku v masívu Jestřebích hor, a proto tento uzávěr patřil mezi velmi důležité opěrné body, včetně zde probíhající linie lehkého opevnění. Do této linie patří i muzejní objekt č.73. Jeho pravá střílna postřeluje velmi důležitou silnici z Bystrého a současně působí i do pásma protitankových překážek a protitankového příkopu. Tento objekt byl vybetonován 8.11.1937 firmou ing. Ota Hányš z Rychnova nad Kněžnou. Při betonáži byly zaslány zkušební kostky a byla naměřena krychelná pevnost 421 kg/cm3 (tehdejší norma požadoval min. 450 kg/cm2).

Jelikož je objekt zasazen do linie těžkého opevnění, navíc na louce, byl vystavěn v zesíleném provedení. Hlavními zbraněmi objektu měl být těžký kulomet ZB 37 či Tk vz.24 v obou střílnách.

V roce 1938 se podařilo vykácet střelecké průseky, ne však vybudovat protipěchotní překážky. Řopík byl také napojen na soustavu zákopů táhnoucí se po celém úseku. Stav vnitřního vybavení byl s poukazem na tehdejší vybavenost objektů výtečný, protože mnohdy nejen druhosledové objekty postrádaly základní vybavení. Nechyběly obě lafatey, ventilátor a pravděpodobně ani jeden z periskopů. Osádku tvořilo 7 příslušníků 1.praporu 22.pěšího pluku z Jaroměře.

Po záboru pohraničí se objekt ocitl na Německém území a díky tomu nebyl vystaven soustavnému Německému ničení. V letech 1944-1945 byl využit při tzv. německé válečné reaktivaci a z toho důvodu byla vyříznuta část střílny, pro větší výhled střelce. Nicméně k využití objektů Němci však fakticky nedošlo.