Pěchotní srub T-S 20 „Na pláni“ je součástí linie 263 těžkých a 9 984 lehkých objektů československého opevnění, které začalo vznikat jako reakce na možnou agresi z nacistického Německa. Když se v roce 1933 chopil moci Adolf Hitler, českoslovenští důstojníci bedlivě zvažovali koncepci obrany. Vzhledem k protáhlému tvaru mladé republiky a reálným možnostem čs. Armády bylo rozhodnuto o výstavbě pohraničního opevnění.

Objekt je umístěn v důležitém úseku pevnostní linie, v tzv. chlíveckém uzávěru, který leží na úpatí Jestřebích hor. Uzávěr přehrazuje komunikaci vedoucí přes jižní okraj Jestřebích hor na německém nástupovém směru Teplice nad Metují - Stárkov - Červený Kostelec, s možností dalšího postupu do vnitrozemí ve směru na Jaroměř. Bezprostřední přehrazení silnice zajišťují dva samostatné pěchotní sruby T-S 20 „Na Pláni“ a T-S 19 „Turov“ doplněné o dvě linie lehkého opevnění a protitankový příkop doplněný o řadu rozsocháčů.

Pěchotní srub T-S 20 "Na Pláni" byl vybetonován firmou Ing. Josefa Filipa v římské odolnosti II ve dnech 25. až 30. dubna 1938, a to nákladem 1 070 000 Kčs. Kubatura betonu činí 1 657 m³ železobetonu, díky čemuž se jedná o největší objekt v úseku mezi Hronovem a Červeným Kostelcem. Jeho hlavní zbraně tvoří na každé straně protitankový 4,7 cm pevnostní kanón vz. 36 (L1) a dvojče těžkých kulometů ZB 37 (M). Pravá strana objektu postřeluje protitankový příkop směrem k pěchotnímu srubu T-S 19 a současně důležitou komunikaci Červený Kostelec – Stárkov. Levá pak pálí k sousednímu nepostavenému objektu T-S 21.  Pro pěchotní srub byly plánovány tři zvony, z toho pravý zvon byl pro těžký kulomet vz. 37, levý byl pro lehký kulomet vz. 26 a prostřední zvon byl dělostřelecký pozorovací. Ten měl vypomáhat pevnostnímu dělostřelectvu z nepostavené tvrze Jírová hora, která měla stát v prostoru mezi Chlívci a Zbečníkem.

V roce 1938 byl objekt z větší části stavebně dokončen, zemní práce zahájeny.  Z velké části dokončena elektroinstalace, vodoinstalace a vzduchotechnika. Zvony však neosazeny. Obě zbraně L1 namontovány a srub z větší části vyzbrojen. Osádku objektu tvořilo 43 mužů ze vznikajícího Hraničářského pluku 17, konkrétně 2./17. hraničářské roty, prozatím organizačně začleněné do VIII. Strážního praporu Červený Kostelec. Současně v objektu mělo ještě působit 6 dělostřeleckých pozorovatelů. Velitelem pěchotních srubů T-S 20 „Na Pláni“ a T-S 19 „Turov“ se stal por. Pěch. Vilém Kozák

Během všeobecné mobilizace v září roku 1938 byla line ještě doplněna o polní opevnění spojující lehké objekty společně s několika stanovišti pro těžký nebo lehký kulomet, silnice z Červeného Kostelce do Stárkova byla doplněna o záseky a mostek v Bystrém byl podminován. Lehké opevnění, které se podařilo dokončit a plně vybavit, obsazovali příslušníci pěšího pluku 22 z Jičína.

Po podepsáni Mnichovské dohody se pěchotní srub ocitl, na rozdíl od objektu T-S 19, na území Třetí říše

Pěchotní srub se ocitl jako jediný z objektů ŽSV V na zabraném území, a to přímo na budoucí protektorátní hranici, která procházela na cestě k sousednímu objektu T-S 19. Zde byla zřízena Finanční stráží improvizovaná dřevěná celnice. Srub byl naštěstí ušetřen důkladnějším zkouškám říšskoněmecké armády, a tak až na pár zásahů je dochován v dobrém stavu. Neunikl však vytržení střílen pro zbraně L1 a M.

Dnes je objekt spravován Spolkem vojenské historie T-S 20 Pláň, který se část srubu snaží uvést do původního stavu a ve zbytku věnuje expozici zaměřenou především na československé legionáře v Itálii, události roku 1938 na Broumovsku a radistu výsadku SILVER A Jiřího Potůčka. 

Technické údaje